Candát Obecný

Candát Obecný. Nezaměnitelná dravá ryba s nezaměnitelnýma opalizujícíma očima. U nás nepůvodní, ale hojně rozšířená zejména v údolních nádržích a nížinných řekách.

Candát je ryba krásná, tajemná a nevyzpytatelná. Už jenom ten pohled jeho světélkujících očí…

Fotky této ryby na Google:

Rozlišovací znaky

První hřbetní ploutev má 12 – 15 tvrdých paprsků, druhá hřbetní 1 – 3 tvrdé a 19 – 23 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev obvykle 2 tvrdé a 9 – 12 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev obvykle 15 měkkých paprsků a břišní ploutev jeden tvrdý a 5 měkkých větvených paprsků. V postranní čáře je 82 – 97 šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

• protáhlé tělo, vpředu robustnější, zejména u starších jedinců
• dvě výrazné hřbetní ploutve, první s trny
• drobné tuhé a drsné šupiny
• tmavé, ale nepříliš výrazné pruhy na bocích – dobře patrné hlavně u mladších jedinců, s věkem se rozpadají a postupně mizí
• ploutve mají barvu podobnou barvě těla, ocasní, řitní a břišní někdy mají bělavé okraje
• velká tlama s několika výraznými zuby v přední části (tzv. psí zuby)
• oči jsou velmi výrazné a ve světle opalizují nebo vysloveně září

Speciální znaky pro rozlišení od candáta východního:

• přítomnost psích zubů
• konec horní čelisti zřetelně přesahuje zadní okraj oka
• líce (mezi okem a skřelovou kostí) jsou bez šupin
• pruhy jsou méně výrazné
• úlovky dosažené v ČR mimo dolní tok Moravy a Dyje jsou prakticky stoprocentně candáti obecní
• velikost – candát východní překračuje hranici 50 cm naprosto výjimečně

 

Těžiště původního výskytu této ryby se nachází ve východní Evropě a zasahuje až do jižní Skandinávie. Na mnoha revírech na našem území není candát původní, ale díky své konzumní a sportovní hodnotě je intenzivně vysazován. U nás byl snad už koncem 18. století na Třeboňsku zaveden jako doplňková ryba v kaprových rybnících a později se stal významnou součástí obsádky nově budovaných přehradních nádrží. Dobré zkušenosti s tímto druhem vedly později k vysazení candáta i v mnoha vodách západní Evropy (Německo, Francie, Španělsko) a dokonce i v USA.

Poznat candáta není těžké, je to ryba natolik typická, že případná záměna je možná jen s příbuzným candátem východním žijícím u nás jen na jižní Moravě. Typickým znakem candáta je dlouhé protáhlé tělo s drobnými drsnými šupinami vybavené dvojicí hřbetních ploutví. Základní barva je šedá s nádechem žlutavých a zelenavých tónů s tmavým hřbetem a bílým břichem. Na bocích je několik tmavších svislých pruhů, které se s rostoucí velikostí ryby postupně vytrácejí. Oči candáta jsou přizpůsobeny k životu ve špatných světelných podmínkách a obsahují vysoce odrazivou vrstvu, díky níž budí dojem, jakoby vyzařovaly světlo.

Břišní ploutve jsou posunuty hned za úroveň prsních, což candátovi umožňuje nenápadný kradmý pohyb těsně nade dnem. V tlamě candáta obecného najdeme mezi ozubením několik výrazných zubů označovaných jako „psí zuby“. Jejich přítomnost odlišuje tento druh od candáta východního. Druhým znakem dovolujícím tyto druhy rozlišit je ošupení hlavové části těla. U candáta obecného najdeme šupiny jen v nejhořejší části skřelové kosti, u východního zasahují až do okolí oka.

Candát je považován za poměrně choulostivou rybu náročnou na obsah kyslíku ve vodě a snadno podléhající nešetrné manipulaci. Na výlovech rybníků je třeba vybírat tento druh z loviště přednostně, při sportovním rybolovu dochází k častému úhynu hlouběji zaseklých jedinců a ryb vytažených z velkých hloubek. Ze strany rybáře proto vyžaduje, má-li být vrácen do revíru, velmi šetrné zacházení.

Candát obecný je dnes u nás masivně loveným druhem, na nějž se mnoho rybářů specializuje. Vzhledem k vysoké kvalitě a ceně svého masa je častým objektem nelegálního lovu, který je na některých lokalitách velmi rozšířen.
Candát sám o sobě nadměrným lovem ohrožen není, ale místy je znát pokles jeho početnosti a klesá podíl větších exemplářů.

Základní údaje:

Výskyt v ČR:

Stojaté i tekoucí vody na většině našeho území, zejména v nížinách. Nejběžnější je ve velkých údolních nádržích, kde dorůstá i největších rozměrů. Protože je pravidelně vysazován, můžeme se s ním setkat kdekoli, nejlepšími lokalitami jsou ale zřejmě nádrže Lipno, Orlík, Vranov, Slapy, Jesenice a Rozkoš, z řek pravděpodobně Dyje.

Biologie druhu:

Candát je původně rybou dolních toků řek a větších jezer. Má poměrně vysoké nároky na kvalitu vody a obsah rozpuštěného kyslíku, což se projevuje při úhynech obsádky, kdy právě tato ryba podléhá jako jedna z prvních.
Pokud má možnost výběru, upřednostňuje tvrdé kamenité dno s překážkami. Miluje hlubší vody, odkud vyráží za svítání a za soumraku lovit do mělčin.
Candáti žijí v hejnech, která sdružují ryby přibližně stejného stáří a postupně jsou s rostoucím věkem ryb stále menší. Z tohoto důvodu může žít na jednotku plochy větší počet candátů než například štik a proto je také candát na mnoha nádržích hojnější než samotářská a teritoriální štika.

Potravou candáta jsou v mládí vodní bezobratlí a potěr ryb, později se živí prakticky výlučně rybami. Upřednostňuje rybky menší velikosti a často jich za jediný den spolyká i několik desítek. Přesto je schopen lovit i větší kořist a v zažívadlech candátů kolem metru byli nejčastěji nalezenou kořistí okouni dlouzí zhruba 20 cm. Někdy se candáti specializují na jediný druh potravy a ostatní druhy a velikosti ryb dočasně odmítají.

V našich podmínkách dospívá candát ve věku 3 – 5 let, hlavním kritériem je dosažená velikost. Samci většinou dospívají o rok dříve. Jednorázové tření zpravidla probíhá v dubnu až červnu na mělčinách s čistým písčitým nebo mírně zarostlým dnem. Samec tam vyčistí část dna nebo porostu od jemných nánosů a po výtěru hlídá a očišťuje jikry až do vylíhnutí. Je přitom agresivní, útočí na kolem plující ryby a neváhá napadnout jakéhokoli narušitele prostoru hnízda včetně člověka.
Toto chování je někdy zdrojem paniky a různých novinářských perliček anebo je naopak využíváno pytláky pro nezákonný lov starostlivých candátích otců. Pokud se však člověk delší dobu dívá na starostlivého nervózního candáta střežícího svůj poklad, vyrážejícího za rybami, které se přiblížily příliš blízko a rychle se vracejícího ve strachu, aby se snad nevzdálil příliš, působí jeho chování spíš sympaticky až dojemně.

Množství jiker je u candáta poměrně vysoké, běžně je to od 40 000 do 900 000 kusů a u jikernaček nad 10 kg jistě může překročit i jeden milión.
Péče candátů o vykladené jikry se stala základem poloumělého výtěru, kdy jsou rybám předkládána hnízda vyrobená z kořínků nebo větviček a poté jsou tato hnízda s jikrami v pokročilém stadiu vývoje přenášena na místo určení.
Dnes je candát na našem území spolu se štikou nejdůležitější dravou rybou mající obrovský význam ve sportovním i produkčním rybářství a na některých typech vod, zejména tam kde se nedaří štice, je naprosto nezastupitelným dravcem. Tato role mu jistě zůstane zachována i v budoucnu.

Rozměry a růst:

Candát sice roste pomaleji než štika, ale rozhodně se nedá říct, že by šlo o růst pomalý. Hodně záleží na podmínkách, což je vidět už z toho, že roček candáta může měřit od 10 do 25 cm. Na menších vodách a na většině říčních revírů je růst těchto ryb pomalejší než v rozlehlých údolních nádržích. Délky kolem 1 m dosahuje candát sice ojediněle, ale pravidelně na většině našich údolních nádrží a vzácněji i na dolních tocích řek (Labe, Dyje, …).
Věk candáta byl na našem území zkoumán jen u vzorků velikostně průměrných ryb, údaje o stáří trofejních jedinců publikovány nebyly. Předpokládá se ale, že se nejstarší kusy mohou dožít i více než 15 let, čemuž nasvědčují údaje z ciziny.

Sportovní rybolov:

Candát je jednou z nejoblíbenějších sportovních ryb. U někoho to je dáno pověstnou candátí opatrností a nevyzpytatelností, ale u většiny populace je candát oblíben pro svoje vysoce kvalitní maso. Díky tomu je i jednou z nejpronásledovanějších ryb s vysokým podílem nelegálně ulovených exemplářů. Z metod lovu je nejrozšířenější lov na rybku (živá i mrtvá na plavanou i položenou), velice úspěšná je přívlač, možné je i muškaření.

Možný výběr náčiní pro lov candáta:

Plavaná: Speciály pro lov candáta jsou nejčastěji 360 cm dlouhé třídílné pruty s odhozovou hmotností 10 – 40 g, ale postačí jakýkoli delší citlivější prut podobných parametrů.
Koncový návazec v rozmezí 0,16 – 0,20 mm, v případě velké pravděpodobnosti úlovku štiky je lépe použít lanko, ačkoli při cíleném lovu candáta je nežádoucí, protože snižuje počet záběrů.
Nástraha – živá rybka 6 – 12 cm, velké kusy zvládnou i podstatně větší, místně lze použít i rousnici.

Položená: Prakticky jakýkoli prut pro lov na položenou bez velkých nároků, je dobré se vyhnout přehnaně jemným a naopak také vysoce výkonným modelům (odhozová hmotnost nad 100 g), lze použít i feeder – obvykle medium, možno i heavy.
Monofilní vlasce v rozmezí 0,16 – 0,25 mm. Silnější průměry jsou vhodné ve vázkách nebo v případě lovu na místech s výskytem úhoře a menších sumců.
Vhodné nástrahy jsou tytéž jako při lovu na plavanou. Rybka se nastražuje živá i mrtvá, častěji ale mrtvá nebo dokonce jen její část.

Přívlač: Prut obvykle v délce 270 – 300 cm s gramáží 10 – 30 g, vhodné jsou i některé výkonnější speciály s chvějivou špicí. Prut musí umožňovat důrazný zásek – hodně candátů během zdolávání padá z háčku.
Vlasec 0,16 – 0,20 mm nebo slabá pletená šňůra.
Nástrahy: Prakticky celé spektrum vláčecích nástrah, nejúspěšnější jsou ale měkké plastové nástrahy a nástrahy z peří, úspěšné jsou i voblery a plandavky, rotačky jen místy. Candát má rád pomalejší pohyb nástrahy.
Mnoho rybářů vláčí i mrtvou rybkou buď na jednoháčku anebo za požití Draškovičova (Draschchkovitch) systémku se dvěma trojháčky.

Muškaření: Jedná se v podstatě o lov se stímry, čemuž je třeba přizpůsobit vybavení. Významnějších úspěchů srovnatelných s předchozími metodami lze docílit jen málokde.

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)

Úspěšnost braní podle fáze měsíce

Fáze Měsíce	Počet úlovků v %
Couvající	21,52 %
Narůstající	51,9 %
Úplněk	12,66 %
Žádný	13,92 %

---