Kapr Obecný

Kapr Obecný. Je naše nejběžnější a nejznámější ryba tvořící pilíř českého rybníkářství a zároveň i druh nejčastěji vysazovaný do sportovních vod.

Fotky této ryby na Google:

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 2 – 4 tvrdé paprsky a 15 – 24 (obvykle 16 – 22) měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 2 – 3 tvrdé a 3 – 7 (nejčastěji 5 – 6) měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 13 – 19 měkkých paprsků, v bříšní ploutvi bývají 1 – 2 tvrdé nevětvené paprsky a 4 – 9 (většinou 7 – 9) měkkých větvených paprsků. V postranní čáře je 32 – 41 šupin (nejčastěji 36 – 40). Nad postranní čarou bývá 5 – 7 řad šupin, pod postranní čárou rovněž 5 – 7 řad šupin.

Požerákové zuby kapra jsou trojřadé (vzácně i dvojřadé), obvykle uspořádané podle vzorce 1.1.3 – 3.1.1, někdy i jinak. Jsou robustní a jejich tupé zakončení do jisté míry připomíná lidské stoličky.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

• velké zlaté šupiny, případně je ošupení redukováno (lysec,…)
• dva páry vousků
• velká vysunovatelná ústa
• dlouhá proláklá hřbetní ploutev

Formy kapra obecného

Kapr obecný je dnes jednou z nejhojnějších a nejrozšířenějších ryb světa. Kromě původního obrovského areálu rozšíření sahajícího od povodí Dunaje až do Japonska byl vysazen na mnoha místech světa. Někde je ceněnou produkční rybou (Izrael, Indonésie, některé státy Afriky), jinde nenáviděným škůdcem a původcem zhroucení mnoha původních ekosystémů (Austrálie, USA).

Kaprovu tažení světem předcházela pověst všežravého rychle rostoucího druhu s kvalitním masem, navíc dobře snášejícího manipulaci a transport. Jen málo dalších druhů je podobně vhodných pro komerční chov a kapr je jednou z nejdéle chovaných ryb.

Chov v Evropě i na Dálném východě má tisíciletou tradici – v Číně byl kapr chován už před naším letopočtem, v Evropě chovali dunajské kapry již staří Římané. V našich končinách má chov kapra také dlouhou tradici a založení tisíců kaprových rybníků navěky změnilo tvář krajiny na mnoha místech Čech i Moravy.
Na území České republiky je kapr původní pouze v přítocích Dunaje – zejména řekách Moravě a Dyji. Na zbytku našeho území byl vysazen a na většině míst dnešního výskytu by se bez pravidelného vysazování ani neudržel.

Původní divoký kapr (někdy označovaný jako sazan) je ryba žijící v proudných řekách s teplou vodu a má daleko k dnešním vysokotělým vyšlechtěným liniím určeným k chovu ve stojatých vodách. Svým nízkým tělem připomíná spíše amura, má velké zlaté šupiny, dva páry vousků a mohutné zaoblené ploutve. V současnosti je stále vzácnější a pravděpodobně největší nebezpečí pro něj představuje křížení se šlechtěnými kapry vysazovanými nebo uniklými do řek .

Prošlechtěné linie kapra se liší v mnoha ohledech – výškou a proporcemi těla, pigmentací pokožky, ošupením (lysci, řádkoví kapři, naháči) a známí jsou i v Japonsku chovaní barevní kapři označovaní jako „koi“. Šlechtění kaprů je nepřetržitý proces a probíhá i v současnosti. Tak došlo v nedávné minulosti ke zkřížení původních českých linií například s maďarskými kapry nebo amurským sazanem. Šlechtění má obrovský význam, protože kvalitní prošlechtěné linie rychleji rostou, jsou odolné vůči nemocím a jejich chov je mnohem ekonomičtější. Pokud jsou kapři ponecháni napospas osudu jako tomu bylo po jejich vysazení v Austrálii, velice rychle vytvoří populace blízké původní divoké formě – nízké a pomalu rostoucí.

Základní údaje:

Výskyt v ČR

Vyskytuje se prakticky ve všech vhodných revírech a díky zájmu rybářské veřejnosti je vysazován i do míst, která mu příliš nevyhovují. Na většině míst se nerozmnožuje a jeho výskyt je podmíněn vysazováním. Velké exempláře pocházejí z údolních nádrží, velkých pískoven a rybníků nebo z dolních toků velkých řek. Rychlejší růst je dosahován v teplejších vodách v nížinách (Polabí, jižní Morava), kde se loví nejvíce trofejních jedinců. Zájemci o ulovení divoké formy by měli navštívit hlavní tok Dunaje nebo přilehlá ramena, případně se poohlédnout dále na východě.

Biologie druhu

Původně byl kapr říční rybou osídlující velké teplé a tažné řeky. Typickou vodou tohoto typu je právě Dunaj. Kapr však prokázal značnou přizpůsobivost a dnes je chován v nejrůznějších typech stojatých vod a vysazován i do poměrně proudných a chladných vod tekoucích. Kapři takové podmínky snášejí poměrně dobře, ale většinou se v nich nedokáží úspěšně rozmnožovat. Jejich setrvávání v takových revírech je umožněno jen soustavným vysazováním kapří násady podle požadavků rybářské veřejnosti, ale na úkor původních druhů ryb.

Ať už se jedná o původní nebo domestikovanou formu, kapr stejně jako většina kaprovitých ryb žije v hejnech. Ta jsou někdy malá (na sportovních vodách jsou všechna kapří hejna nakonec malá), jindy mohou zahrnovat stovky exemplářů.
Co se potravy týče, je kapr všežravec, který využívá vždy momentálně dostupnou potravní nabídku.

Dokáže z vody filtrovat hrubší plankton, přerývat dno až do hloubky 15 cm ve snaze naplnit si žaludek bentickými organismy (např. larvy pakomárů – patentky), miluje vodní měkkýše, zejména mladé škeble (v tomto směru exceluje zejména divoká forma), olamuje mladé výhonky rákosu a dalších vodních rostlin a vděčně přijímá i krmiva poskytnutá člověkem – například obilniny. V nouzi nepohrdne ani mrtvou rybkou nebo se dokonce pokusí ulovit i živou. Pro rybáře je zajímavá informace o průchodu potravy zažívacím traktem kapra. Zatímco při teplotě vody 10°C trvá celý proces 17 hodin, při teplotě 26 °C projde potrava trávicí soustavou ryby v pozoruhodném čase 3,5 hodiny.

Pohlavně kapr dospívá v závislosti na podmínkách, zejména na teplotě vody. V tropických oblastech dospívají kapři už v 1. roce života, u nás mezi 3. – 5. rokem – samci obvykle dříve.
Výtěr kapra probíhá nejčastěji v květnu a červnu na mělkých zarostlých místech. Jikry jsou ukládány na vodní rostlinstvo. Zatímco u nás se tře kapr pouze jednou, v tropech probíhá výtěr několikrát za rok.
Ryby se třou zpravidla po ránu a výtěr je velmi bouřlivý, takže je většinou zdaleka vidět. Jiker je obrovské množství – obvykle statisíce, ale velká jikernačka jich může mít až 1,5 miliónu.

Význam kapra pro přírodní společenstva je sporný. Na rozdíl od významu komerčního, kde je kapr naprosto nepostradatelným druhem, je jeho význam pro biologickou rovnováhu přírodních vod a zejména řek spíše negativní. Vysazení kapři tvoří značnou část obsádky sportovních revírů a jejich podíl na ní (někdy i 60 – 70% hmotnosti obsádky) je závislý na rychlosti, s jakou jsou vylovováni. Při současných požadavcích na úroveň zarybňování je ale vysazování kapra jedinou možností, jak přání sportovních rybářů uspokojit. Daní za tento typ hospodaření je nedoceňování původních druhů ryb a snížení jejich stavů.

Rozměry a růst

Růst kapra je poměrně rychlý i v případě divoké formy, rybniční kapři rostou samozřejmě daleko rychleji a jejich růst je přímo závratný v tropických oblastech, kde je celoročně vysoká teplota vody. Zatímco v našich podmínkách hmotnost dvouleté ryby nedosahuje ani zdaleka 1 kg, dosáhly ryby v chovu ve vyhřívané nádrži ve věku 16 měsíců hmotnosti 4 kg a při zavádění chovu českých kaprů v africkém státě Zambii vážily některé kusy ve stáří 2,5 roku 11 kg.

Co se věku týče, lze kapra jednoznačně označit za dlouhověkou rybu překračující délku života 40 let. Většina trofejních jedinců však dosáhne maximální velikosti kolem 15 – 20 let života a další přírůstky jsou nepatrné. V případě nepříznivé sezóny může hmotnost ryby zaznamenat i pokles.

Sportovní rybolov

Kapr je naší nejčastěji lovenou rybou. Loví se převážně na položenou, ačkoli spolehlivě se dá ulovit i na plavanou anebo dokonce muškařením. Každý z rybářů zaujímá k lovu tohoto druhu osobitý přístup od ryze konzumního až po lov trofejních jedinců za použití nejmodernějších pomůcek. Největší rozdíly při volbě náčiní jsou dány očekávanou velikostí úlovku.

Zatímco menší kusy z rybničního chovu je možno zdolat prakticky na jakémkoli náčiní a představují ideální soupeře pro milovníky plavané, velké exempláře naturalizované několik let v prostředí velké tažné řeky jsou tvrdým oříškem i pro perfektně vybavené specialisty.

Možný výběr náčiní pro lov kapra:

Plavaná: Výkonnější plavačkový prut – s rostoucí velikostí cílových ryb rostou i požadavky na jeho kvalitu. Obecně se používají všechny běžné typy prutů – matchový, bolonézka, dělička nebo běžný delší teleskopický prut, vždy podle charakteru loviště nebo potřeb rybáře. Pro lov velkých kusů se používají silné matchové pruty nebo speciální dělené pruty s většími očky.
Návazec –  0,10 – 0,30 mm – obrovské rozpětí použitelných průměrů naznačuje široké spektrum podmínek, v nichž se může lov odehrát.
Nástraha – bílí červi, hnojáčci, houska, oplatek, různá těsta, kroupy, kukuřice apod.

Položená: Prut je třeba vybrat s ohledem na velikost ryb, charakter loviště, potřebu dlouhých hodů, odhazovanou zátěž a podobně. Použít lze běžný teleskop, feederový prut, dělený kaprový speciál a na zarostlých tůních se uplatní někteé silnější vláčecí pruty s měkčí akcí.

Návazec – monofilní vlasce v rozmezí 0,12 – 0,35 mm, pletenky různých vlastností. Vyrábějí se i kombinované návazce z několika materiálů. Silnější průměry návazce i kmene se uplatní hlavně v místech s vázkami a při lovu trofejních ryb. V kaprařině se používá celá řada materiálů s různými vlastnostmi jak na návazce, tak i jako kmenová šňůra.
Nástrahy – boilies, pelety, pečivo, bílí červi, žížaly, různá těsta, kroupy, kukuřice, hrách, fazole, brambory, kolínka, extrudy, burizony, psí granule,…

Lov z hladiny: Prut odpovídající očekávané velikosti ryby a charakteru lokality.
Návazec – zpravidla se váže háček přímo na kmen (průměr 0,14 – 0,30 mm).
Nástrahy – pečivo, psí granule,…

Muškaření: Delší prut 270 až 305 cm – AFTMA v rozmezí 5 – 7,  hodně závisí na velikosti očekávaného úlovku a prostoru pro zdolání. Běžně se loví spíš menší ryby.
Návazec – 0,12 – 0,20 mm.
Nástrahy: mokré mušky, nymfy – např. napodobeniny patentek.

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)

Úspěšnost braní podle fáze měsíce

Fáze Měsíce	Počet úlovků v %
Couvající	20 %
Narůstající	40 %
Úplněk	20 %
Žádný	20 %

---