Mihule Potoční

Mihule Potoční. Uhořovité tělo je zakončené kruhovitými ústy. Za hlavou se nachází 7 žaberních štěrbin. V zadní části těla je ploutevní lem. Hřbet je tmavý, boky žlutavé a břicho stříbřité.

Fotky této ryby na Google:

Čeho si všímat při běžném pohledu:

• dosahuje menších rozměrů, 10 – 20 cm délky a 0,002 – 0,05 kg váhy
• má oddíly hřbetního ploutevního lemu spojeny nízkým zúžením
• zuby v horní i dolní části tlamy tupé, zakulacené, dole je jich 7
• kostra je chrupavčitá jako u ostatních mihulí místo horní čelisti má rohovou desku s dvěma tlustými zuby po stranách
• druhá ploutev je nahoře zaoblena

Základní údaje:

Výskyt v ČR

Vyskytuje se jak v pstruhových vodách, tak v pásmech nižších, všude kde jí poměry dna dobře vyhovují a umožňují zavrtávání. Česká republika leží na hranici evropského areálu rozšíření mihule potoční (výskyt v povodí Labe a Odry), v povodí Moravy (Dunaje) je objevuje jen několik izolovaných (sub)populací. Vyskytuje se ve Francii, Itálii, na Britských ostrovech a v úmořích Severního a Balt.

Biologie druhu

Mihule potoční je neparazitickým druhem vyskytujícím se výhradně ve sladkých tekoucích vodách s jemnými bahnitými náplavami ve kterých žijí larvy (zvané minohy) zahrabány v jemném sedimentu. Úseky s písčitým až štěrkovitým dnem využívají dospělé mihule jako místa tření. Živí se především detritem, rozsivkami, řasami a jemnými zbytky rostlin. Většinou ve čtvrtém nebo pátém roce života dochází k metamorfóze, kdy se z larev stávají plodní dospělci. Dospělí jedinci již potravu nepřijímají a po tření hynou.

Potrava

Larvy mihule potoční se živí detritem a organickými usazeninami v písčitých náplavech, které obývá. Během vývoje v dospělce zakrňuje trávicí trakt, a proto dospělec potravu nepřijímá.

Rozmnožování

Tření probíhá od března do června. Samice v tomto období klade na štěrkové dno asi 1500 jiker. Z nich se líhnou larvy – minohy. Ty se zahrabávají do bahna, kde žijí 3 – 5 let. Na podzim před třením dochází k vývoji v dospělce. Jejich barva je špinavě žlutá, našedlá, až narůžovělá, na hřbetě olivová. Oči minoh jsou hluboko skryty. Žaberní otvory leží v podélné rýze. Hřbetní ploutev je velmi úzká.

Ohrožení

Nejvýznamnějšími faktory ohrožení pro mihuli potoční jsou nevhodné úpravy toků, při nichž dochází k likvidaci vhodných náplavů a dnového substrátu pro život minoh a také dlouhodobé znečištění některých potoků a řek a nadměrná rybí obsádka.

Péče o druh

Přes příznivé zprávy o opětovném celoplošném rozšíření mihule potoční ve svém původním areálu je nutné zachovat toky, v nichž se vyskytuje, ve stavu umožňujícím její dlouhodobou existenci. Je zapotřebí přísně chránit obývaný biotop a případně umožnit jeho další rozšíření vhodnými úpravami, po kterých se vytvoří více vyhovujících stanovišť. Je nutné vyvarovat se především zahlubování toků, zpevňování koryt a těžby jemných náplavů.

---