Zmije obecná
Kritický ohrožený druh
latinsky: Vipera berus
řád: šupinatí
čeleď: zmijovití
potrava: obojživelníci, hlodavci, ještěrky či ptáka
délka života: v přírodě 15 – 20 let
pohlavní dospělost: ve věku 3 až 4 let
doba rozmnožování: duben – květen
běžná velikost: 60 – 80 cm
Zmije obecná (Vipera berus) je had z čeledi zmijovitých. Je to nejrozšířenější suchozemský had na světě, žije na většině území Evropy a ve velké části Asie. Zároveň je nejseverněji žijícím hadem vyznačujícím se extrémní odolností vůči chladnému počasí. Je jediným jedovatým hadem mnoha států severní části holarktické oblasti včetně Česka (pokud se nepočítá mírně jedovatá užovka podplamatá). Její jed je vysoce účinný na malé savce, ovšem má ho relativně málo, takže za normálních okolností její uštknutí život člověka neohrozí – riziko představuje pouze pro alergické jedince, malé děti a staré a nemocné lidi. Smrtelná dávka jedu je asi 15 až 20 miligramů, nicméně zmije obecná ho má v průměru okolo 10 miligramů, a navíc při jednom uštknutí uvolňuje jen část jedu.
Fotky na Google:
Vzhled
Zmije je relativně malý had, dospělé samice dorůstají délky 60–75 cm, samci však většinou okolo 50 cm. Největší jedinci (téměř vždy samice) mohou měřit přes 80 cm, zcela výjimečně pak okolo 100 cm. Hmotnost se v průměru pohybuje okolo 50 až 100 gramů, maximálně pak 200 až 300 g. Nejobvyklejší zbarvení je šedé až modrošedé s výraznou tmavou klikatou čárou na hřbetě. Kontrastní zbarvení má dvě funkce. Za prvé jde o formu aposematismu, tedy varování případných predátorů výstražnými barvami a zároveň se jedná o formu mimikry, kdy klikatý vzor rozostřuje hadí siluetu, když leží na zemi nebo při pohybu. Ovšem existuje celá řada víceméně vzácných barevných variant, z nichž některé vůbec žádnou čáru nemají.
Někdy je možno se setkat s černou (morpha prester) a červenou formou (morpha chersea). Černé zbarvení neboli melanismus zmijím pomáhá rychleji akumulovat teplo, zároveň však zvyšuje riziko predace. Samice bývají méně kontrastně zbarvené než samci, obvykle u nich převažuje hnědá barva. Spolehlivý znak, kterým se zmije obecná odlišuje od ostatních českých hadů a obecně od podobně zbarvených užovek, je štěrbinovitá zornice (všechny české užovky mají zorničky kulaté). Šupiny zmijí jsou výrazně kýlnaté ve 21 řadách kolem těla (někdy v 19, výjimečně ve 23 řadách). Ocas je relativně krátký, samice ho mají rychleji se zužující a kratší než samci. Jedové zuby přichycené k hornočelistní kosti dosahují délky 3 až 5 mm. Jeden zub je funkční, druhý náhradní. Zuby se mohou ulomit či opotřebit a jsou tedy pravidelně obměňovány, a to díky zubotvornému orgánu. V průměru k tomu dochází jednou za 2 měsíce.
Samec disponuje dvěma hemipenisy, což je běžné u zmijovitých hadů. Délka tohoto orgánu bývá asi 12 mm a oba konce jsou opatřeny trnovitými výběžky, které brání vyklouznutí ze samičí kloaky.
Rozšíření
S tímto zvířetem se můžete setkat na horských loukách, močálech, ale také se může vyhřívat na nějakém kamení na břehu rybníka, nebo i na železničním náspu či ve Vaší zahradě. Obecně má radši vyšší nadmořské výšky, ale na druhou stranu se ráda vyhřívá na slunných místech. Proto borůvkáři, houbaři, turisti… pozor kam šlapete nebo kam si sedáte. Jako úkryt zmiji velmi dobře poslouží skalní výklenky, kořeny stromů, nebo třeba nory savců. Kromě České republiky zmije obývá téměř celou Evropu a velkou část Asie.
Způsob života a potrava
Zmije je, ostatně jako většina hadů, velmi plachá. Proto se nemusíte bát nějakého útoku – pokud na ni ovšem nešlápnete nebo dokonce nesednete. V této situaci nezaručuji, že nepoužije svou zbraň, kterou je jed. Zmijí kousnutí sice nebývá smrtelné, ale není v žádném případě dobré ho podceňovat a je proto dobré raději urychleně vyhledat lékaře. Spíše než na Vás ale zmije raději zaútočí na nějakého toho obojživelníka, hlodavce, ještěrku či ptáka.
Rozmnožování
Po jarním probuzení v březnu až v dubnu začíná pro zmiji období námluv. Mezi samečky dochází k bojům o samičky. Zmije patří mezi živorodé druhy. To znamená, že rodí přímo živá mláďata. Pokud se chcete vydat na fotolov či jen na pozorování těchto mláďat, ideální doba je koncem srpna nebo začátkem září. V tomto období samice rodí 6-20 mláďat, která měří do 180 mm. Pohlavně dospívají mezi 4 a 5-tým rokem.
