Amur Bílý

Amur Bílý. Velká kaprovitá ryba s dlouhým tělem připomínajícím tlouště, známá svým výrazně býložravým způsobem obživy. U nás je nepůvodní – byla dovezena za účelem doplnění obsádek kaprových rybníků o druh živící se hrubší vegetací.

Metrové tělo amura řítící se vodou a vymotávající z navijáku desítky metrů vlasce je zaslouženou odměnou za rybářovo úsilí a trpělivost.

Fotky této ryby na Google:

Rozlišovací znaky

Válcovité tělo, krátká hřbetní ploutev, malá široká hlava, nízko posazené oči, šupiny velikostí i barvou připomínající kapří, tmavé černošedé ploutve.

Hřbetní ploutev má 3 tvrdé paprsky a 7 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 8 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 2 tvrdé a 17 měkkých a břišní ploutev 2 tvrdé a 8 měkkých paprsků.  V postranní čáře je 40 – 45 šupin, nad postranní čárou je 6 – 7a pod postranní čárou 5 –  6 řad šupin.

Požerákové zuby jsou velice mohutně vyvinuté, dvoujřadé s pilovitým zakončením. Jejich masivnost a ostré hrany dovolují bezproblémové drcení vodního rostlinstva.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

• válcovité tělo s masivním ocasním násadcem
• krátká hřbetní ploutev podobná ploutvi tlouště
• malá široká hlava
• nízko posazené oči
• zvláštní tvar úst
• šupiny velikostí i barvou připomínající kapří
• tmavé černošedé (nikdy červené) ploutve

Amur bílý je rybou, která si na našem území teprve nachází své místo. Daleko rychleji si ho našel v srdcích sportovních rybářů, kteří ho uznávají jako atraktivního a bojovného soupeře. Jedná se o nepůvodní druh dovezený z bývalého SSSR za účelem zvýšení produkce kaprových rybníků. Úvaha, že doplnění jejich obsádky o druh živící se hrubší vegetací a druhý využívající bohaté zásoby planktonních řas (tolstolobik bílý) umožní lépe využít potravní nabídku našich rybníků, se ukázala správná a oba druhy se nejen natrvalo zabydlely v produkčních vodách, ale našly si cestu i do sportovních revírů.

Původním domovem amura je povodí řeky Amur ve východní Asii na území Číny a Ruska. K nám byl poprvé dovezen v roce 1961 na Třeboňsko, další dovozy se uskutečnily v letech 1964 a 65. Do volných vod začal být vysazován v 70. letech 20. století. Poměrně dobře se aklimatizoval zejména v teplejších oblastech našeho státu, ale doposud nebyl pozorován přirozený výtěr a proto je jeho přežívání na našem území zcela závislé na vypouštění násad z umělého výtěru.
Je pozoruhodné, že z našich druhů je amurovi nejpříbuznější perlín, který se živí podobnou potravou, ale svému bratránkovi z Dálného východu se příliš nepodobá.

Základní údaje:

Výskyt v ČR:

Zarostlé stojaté vody – tůně, pískovny, rybníky i údolní nádrže v teplejších oblastech našeho státu. Místy je vysazován i do tekoucích vod. Vyhovují mu rozsáhlé porosty vodního rostlinstva, mělké prohřáté zátoky a zjara vytahuje i do přítoků přehrad. Velkými amury oplývá jižní Morava a Polabí.

Biologie druhu:

Výskyt amura závisí výhradně na jeho vysazování. To se provádí nejen za účelem rybolovu, ale i kvůli amurovým biomelioračním schopnostem – tedy kvůli schopnosti likvidovat přebytečné rostlinstvo.
Jedná se o hejnovou rybu trávící většinu času ve vodním sloupci a v teplé části roku velice často přímo pod hladinou. Teplota vody má pro život amura zásadní význam, optimálně mu vyhovuje rozmezí 20 – 28°C. V takových podmínkách spotřebuje ohromné množství potravy a přirůstá i 2 – 3 kg ročně. V případě rychlého ochlazení vody naopak příjem potravy přerušuje. Vzhledem k jeho specializaci na mělké prohřáté vody není překvapením, že snese i velmi nízký obsah kyslíku a stejně tak dobře snáší i silný zákal vody. S tím souvisí i zajímavé pozorování – během povodně v roce 2002 byli přes svou vzácnost na některých místech prvními rybami, které zabraly na udice nahozené do vzedmutých a zkalených jihočeských řek.
Amur nepřijímá pouze rostlinnou potravu. Jako potěr se živí planktonem a dokonce i v dospělosti si doplňuje svou vegetariánskou dietu masitými sousty. Dobře přijímá i potravu, která je na rybnících předkládána kaprům a právě tak najíždí i do míst zakrmených sportovními rybáři. Velice zajímavý je údaj o využití zkonzumované vegetace amurovým nepříliš efektivním trávicím systémem. Podle publikovaných údajů zkonzumuje amur na 1 kg přírůstku 12 – 57 kg rostlinstva v závislosti na druhu aktuálně konzumované rostliny.
Amur dospívá ve stáří 3 až 11 let, zpravidla po překročení délky 60 – 70 cm. V přírodě se vytírá ve vodním sloupci a jikry volně unáší proud na vzdálenost mnoha km. Proto je amur velice plodná ryba a velká jikernačka může mít i přes 1 500 000 jiker (obvykle několik set tisíc). V našich podmínkách se výtěr provádí uměle s využitím hypofyzární stimulace, kdy je generačním rybám injekčně podán výtažek z podvěsku mozkového (hypofýzy) předtím usmrcených pohlavně zralých ryb.

Rozměry a růst:

V dobrých podmínkách zahrnujících vysokou teplotu vody a dostatek potravy je amur jednou z nejrychleji rostoucích sladkovodních ryb. V subtropických a tropických oblastech je jeho růst přímo závratný – například jedinci vysazení v Karakumském kanále dosahovali ve věku 5 – 6 let hmotnosti 18 – 20 kg. Údaje z Malajsie tvrdí, že v tamních vodách může amur překročit délku 60 cm už ve stáří 9 měsíců a stejně úžasné jsou i zprávy o maximální velikosti tohoto druhu. Ve své domovině prý může dorůst délky přes 150 cm a hmotnosti blížící se 50 kg a to v nijak závratném stáří 10 – 15 let.
Na našem území je růst mnohem pomalejší, už proto, že velkou část roku je amurův příjem potravy jen minimální a vyhovující teplota vody je dosažena jen v letním období na dobu několika týdnů.

Sportovní rybolov:

Většina úlovků amura je dosažena náhodně při lovu kapra, zejména při vnadění kukuřicí nebo boilies. Je ale možno se na lov této ryby i specializovat. Kromě uvedených návnad je možno zakrmovat i ovocem.
Podle některých rybářů bere amur snáz nástrahy vznášející se ve sloupci nade dnem nad zakrmeným místem a úspěšný bývá často i lov na listy rostlin nebo pečivo z hladiny. Protože se amuři za horkých dnů pohybují v blízkosti hladiny, je možné je záměrně vyhledávat a teprve po obeznání hejna včetně jeho zvyklostí a přesunů přistoupit k lovu nebo zakrmování.
Amur je velmi zdatným bojovníkem, provádí daleké výpady vedené enormní silou a má pozoruhodnou výdrž. Narozdíl od kapra má ale menší snahu zajíždět do vázek a tak je naděje na rybářovo vítězství i při použití poměrně jemného náčiní.
Na závěr je třeba zmínit pověstné chování větších kusů po zaseknutí na udici – i metrová ryba se často nechá poměrně snadno přitáhnout do blízkosti břehu, kde pak náhle prudce vyrazí na volnou vodu a překvapený rybář má obvykle plné ruce práce, aby o ni v této chvíli nepřišel. Toto chování nemusí být pravidlem. Řada ryb bojuje naplno už od záseku – třeba proto, že je nucena vléct s sebou těžkou zátěž únikové udice.

Možný výběr náčiní pro lov amura:

Pro lov amura jsou ideální kaprové pruty, jejichž síla je dána očekávanou velikostí protivníka. Na chytání metrových exemplářů plně vyhovují dvoudílné kaprařské speciály pro lov na boilies s testovací křivkou 2 – 3 lbs. Menší jedince lze bez potíží zvládnout i běžným náčiním. Hodně se mluví o nutnosti používat velmi kvalitní háčky, protože tuhá tlama amura se hůř prosekává.
Naviják by měl disponovat dostatečnou kapacitou – s ohledem na rozlohu revíru a navíc i kvalitní brzdou, která nenechá rybáře na holičkách při překvapivém výpadu ryby.
Menší amury do 70 cm je možno klidně lovit na plavanou nebo z hladiny třeba i silnějším matchovým prutem, na kterém se ryba průměrných rozměrů stává více než důstojným soupeřem.

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)

Úspěšnost braní podle fáze měsíce

Fáze Měsíce	Počet úlovků v %
Couvající	37,5 %
Narůstající	43,75 %
Úplněk	12,5 %
Žádný	6,25 %

---