Celoročně hájený
Minimální lovná délka: není
Chráněný, veden v kategorii „kriticky ohrožený“
latinsky: Romanogobio kesslerii
slovensky: Hrúz Kesslerov
anglicky: Kessler`s Gudgeon
německy: der Kesslersche Gründling
řád: Máloostní
čeleď: Kaprovití
potrava: všežravec
délka života: 5 let
pohlavní dospělost: ?
doba rozmnožování: květen-červen
běžná velikost: 8 – 11 cm
maximum: 12 cm
Hrouzek Kesslerův. Malá rybka žijící v proudných čistých řekách v povodí Dunaje. Na našem území jde o jednu z nejvzácnějších ryb vyskytující se pouze na několika místech východní Moravy.
Fotky této ryby na Google:
Rozlišovací znaky
Hřbetní ploutev má 2 – 3 tvrdé paprsky a 7 – 9 (obvykle 8) měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 2 – 3 tvrdé a 5 – 7 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 13 – 15 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé a 7 – 8 měkkých paprsků. V postranní čáře je 39 – 43 šupin.
Čeho si všímat při běžném pohledu:
- podobný ostatním hrouzkům, ale menší a štíhlejší
- vousky dosáhnou na úroveň zadního okraje oka
- hrdlo je holé bez šupin
- prsní ploutve dosahují téměř k základně ploutví břišních
- skvrny na ocasní ploutvi vytvářejí dvojitou čáru
- v porovnání s hrouzkem běloploutvým má obvykle více větvených paprsků hřbetní ploutve (8 místo 7)
Hrouzek Kessslerův je menší a štíhlejší než hrouzek obecný a na většině našeho území se s ním nesetkáme. Jde o druh žijící v povodí Dunaje, Dněstru a Visly a na našem území probíhá západní hranice areálu jeho rozšíření. Kromě štíhlého těla se od hrouzka obecného liší delšími vousky, relativně většími ploutvemi a skvrnami na ocase, které obvykle tvoří dvě dobře viditelné řady kopírující linii zakončení ocasní ploutve (u hrouzka obecného několik řad).
I na lokalitách, kde se vyskytuje, je poměrně vzácný a zranitelný, takže je právem řazen mezi chráněné druhy ryb.
Základní údaje:
Délka:
průměrná: 8 až 11 cm
obvyklé maximum: do 12 cm
Hmotnost:
průměrná: 5 až 12 g
obvyklé maximum: do 14 g
Výskyt v ČR:
Jako druh dunajského povodí u nás žije pouze na východní Moravě. Vyskytuje se v Bečvě na dolních zhruba 40 km jejího toku a v posledních letech byl jeho výskyt zaznamenán i v Moravě – v asi desetikilometrovém úseku nedaleko soutoku s Bečvou. Hojnější je na Slovensku, kde se místy vyskytoval celkem běžně, ale dnes jeho stavy klesají.
Biologie druhu:
Stejně jako hrouzek obecný je typickou rybou dna. Vyskytuje se pouze v čistých tekoucích vodách a na rozdíl od výše uvedeného příbuzného druhu nepreferuje písčité, ale kamenité (oblázkové) dno. Tvoří malá hejnka a živí se především drobnými organismy, které vyhledává mezi kameny.
O rozmnožování se ví málo, na Zakarpatské Ukrajině se tře v květnu a červnu.
V současnosti tento druh mizí v celém areálu svého rozšíření a aktuální situace se mění v závislosti na vodohospodářských úpravách a momentálním znečištění jednotlivých toků. Na našem území je tento druh chráněn zákonem jako kriticky ohrožený. Pro jeho další přežití na našem území je třeba zejména zajistit ochranu vod, v nichž byl doložen. Ochrana jednotlivých exemplářů je problematická, protože většina rybářů tento druh nerozlišuje od hrouzka obecného.
Rozměry a růst:
Údaje o růstu i stáří nejsou dostupné, lze předpokládat určitou analogii s hrouzkem obecným. Znamenalo by to maximální věk do 5 let, možná i méně a ještě pomalejší růst než má jeho větší a hojnější příbuzný.
Sportovní rybolov:
Vzhledem k ojedinělému výskytu a zákonné ochraně druhu nepřipadá v úvahu.