Tolstolobik Bílý

Tolstolobik Bílý. Je dovezený druh velké kaprovité ryby s drobnými stříbřitými šupinami živící se rostlinným planktonem. Dorůstá značných rozměrů, ale obtížně se loví na udici. Obrovská ryba filtrující z vody tu nejjemnější potravu. Dostat ji záměrně na udici není v žádném případě snadné.

Fotky této ryby na Google:

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 2 – 3 tvrdé paprsky a 6 – 7 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 2 – 3 tvrdé a 12 – 14 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 17 – 18 měkkých a břišní ploutev 1 tvrdý a 7 měkkých paprsků. V postranní čáře je 110 – 124 šupin, nad postranní čárou je 28 – 33 a pod postranní čárou 16 –  28 řad šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu

 

Tolstolobik bílý je velká kaprovitá ryba pocházející z řek od Amuru až po jižní hranici Číny. Jako hospodářsky významná ryba byl vysazen na mnoha místech světa včetně Evropy. K nám byl dovezen v roce 1965 a zpočátku chován v rybnících.

Teprve později byl vysazen i do sportovních revírů. Očekávalo se od něj, že zvýší produkci našeho z velké části kaprového rybníkářství a případně se stane zajímavým objektem sportovního rybolovu. Bohužel jeho význam v žádném z těchto dvou bodů dodnes nedosahuje možností, jakých by mohl. V případě produkčního chovu není po této rybě na trhu dostatečná poptávka a z hlediska lovu udicí se jedná o obtížně lovitelný druh.

Poznat tolstolobika není těžké. Velká hlava s nízko posazenýma očima umožňuje záměnu pouze s tolstolobcem pestrým. Na rozdíl od této tmavě mramorované ryby je tělo tolstolobika stříbrné nebo šedé s šedými nebo šedožlutými ploutvemi. Na břiše se nachází ostrý kýl táhnoucí se po celé délce břicha až k řitnímu otvoru. V přední části je pokryt šupinami, vzadu je holý. U tolstolobce je tento kýl kratší – pouze od břišních ploutví dozadu.

Základní údaje

Výskyt v ČR

Na našem území je tolstolobik nepůvodní rybou, která se v přirozených podmínkách nerozmnožuje. Jeho výskyt zcela závisí na vysazování. Jako teplomilný planktonofágní druh je vysazován do rozlehlých stojatých vod jako jsou údolní nádrže a velké pískovny či rybníky, pokud možno v nížinách. Nejvíce úlovků pochází ze stojatých vod podél toku Moravy a Labe.

Biologie druhu

Ve své původní vlasti je tolstolobik říční rybou obývající kromě hlavního toku i postranní ramena a jezera spojená s řekami. Jedná se o hejnovou rybu, která se rychle pohybuje a je poměrně plachá. Podle četných údajů z literatury tolstolobici rádi vyskakují z vody a pomocí vysokých skoků unikají i ze sítí.

Potravou tolstolobika je především plankton. Potěr tohoto druhu se sice živí planktonem živočišným, ale v dospělosti se živí téměř výhradně rostlinným planktonem. Jeho jemný filtrační aparát umístěný na žábrech je schopen z vody oddělit i jednobuněčné řasy, které pak jsou tráveny v zažívacím ústrojí disponujícím střevem, které je až 15 x delší než tělo ryby (u kapra je to 2,5 až 3 x). V případě nedostatku planktonu se tolstolobici živí i detritem.

Způsobem výživy je tolstolobik jedinečnou rybou, která využívá nejdostupnější potravu ze samého základu potravní pyramidy, prakticky nekonkuruje jiným druhům a díky tomu, že její potrava neprochází dalšími články potravního řetězce, vykazuje její maso nejnižší obsah škodlivin ze všech našich druhů ryb.

Příjem potravy je u tolstolobika enormní, v teplém období může dosáhnout až 20 % hmotnosti těla. Naproti tomu v zimě, kdy je planktonu nedostatek, bývá příjem potravy zastaven.

Význam tolstolobika je značný zejména v zemích s teplým klimatem, kde má po většinu roku dostatek potravy. Příkladem je třeba právě Čína, odkud tato ryba pochází. Místní rybníky s obsádkou zkombinovanou z kapra, tolstolobika, tolstolobce, bílého a černého amura a jednoho druhu ryby živící se měkkýši vykazují produkci až přes 10 tun z hektaru, což je v našich poměrech nepředstavitelné číslo – asi dvacetinásobek produkce dobrého kaprového rybníku.

V Číně se tolstolobik vytírá v květnu až červnu v řekách při poměrně značné teplotě vody. Průzračné jikry, kterých je u jedné samice kolem 500 000, jsou volně unášeny proudem. V našich podmínkách nebyl přirozený výtěr zaznamenán a tolstolobik je vytírán uměle, obvykle po stimulaci injekcemi s výtažkem z kapří hypofýzy. Pohlavně u nás dospívá ve věku 6 – 7 let.

Pro svou značnou teplomilnost je u nás tolstolobik rybou žijící hojněji jen v některých vodách zejména v teplých částech státu. Jeho unikátní způsob výživy dovolující značnou produkci při minimální konkurenci ostatním druhům ryb je zajímavý pro komerční rybářství, ale znesnadňuje do značné míry lov na udici.

Rozměry a růst

Tento druh roste pomaleji než amur nebo tolstolobec a 60 cm délky (cca 3 kg váhy) překračuje v 5. až 7. roce života. Vzhledem k tomu, že se může dožít až 20 let, má i tak možnost výrazně překročit délku 1 m a hmotnost 20 kg. Úlovky stále větších ryb na mnoha našich vodách tomu nasvědčují. Jistým problémem je, že občas dochází k záměně s rychleji rostoucím tolstolobcem.

Sportovní rybolov

Protože tolstolobik je ryba filtrující z vody plankton, existuje jen málo okamžiků, kdy je šance na regulérní záběr. Přesto je možné tolstolobiky cíleně vnadit a chytat a v minulosti se v rybřském tisku objevilo několik článků s touto tématikou. Většina úlovků je však stejně dosažena náhodně při chytání kaprů a jen málo rybářů se lovu tohoto druhu cíleně věnuje.

Možný výběr náčiní pro lov tolstolobika

Plavaná: Dělený kaprový prut nebo výkonný teleskop dlouhý kolem 3,5 – 4 m.
Vlasec 0,22 – 0,35 mm.
Nástraha – různé druhy pečiva (rohlík, …)

Položená: Dělený kaprový prut nebo výkonný teleskop dlouhý kolem 3,5 – 4 m.
Vlasec 0,22 – 0,35 mm.
Nástrahy – pečivo, boilie, různé pelety, extrudy, burizony apod.

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)

---