Téměř ohrožený druh.
latinsky: Ciconia ciconia
řád: brodiví
čeleď: čápovití
potrava: hmyz, žáby, myši, plazi
doba rozmnožování: duben – květen
běžná velikost: 95 – 110 cm, rozpětí křídel měří 180–218 cm, hmotnost 3,0 – 4,4 Kg
Čáp bílý je velký, s dlouhým krkem a dlouhýma nohama. Délka těla je 95-110 cm a rozpětí křídel 180-218 cm, samec je o něco větší než samice. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 2,3–4,4 kg. Ve zbarvení převažuje bílá barva, letky jsou černé, zobák a nohy červené. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladý pták má matněji červený zobák s tmavou špičkou. V letu drží na rozdíl od volavek a pelikánů krk natažený.
Typickým zvukovým projevem je klapání zobákem, kterým se ozývá hlavně na hnízdě.
Fotky na Google:
Rozšíření
Oblast rozšíření čápa v Evropě se rozpadá na nesčetné ostrůvky, což je výsledek současné devastace přírody a minulých lovů.
V mnoha evropských zemích jsou stále čápi odstřelováni. Oblast jejich rozšíření nezasahuje daleko do Asie. Po delší přestávce se čápi zase vykytují v Číně. Čáp bílý se vyhýbá vysokým lesům, takže v Evropě zdomácněl ve společnosti člověka klučícího lesy. Vyžaduje vlhké zamokřené louky se skupinami stromů a vyhýbá se rákosí, jež mu zabraňuje ve volném rozhledu. Naši čápi se objevují na starém hnízdě jako poslové jara v polovině března, ale už koncem července je zase čeká cestovatelská horečka.
Shromažďují se na lukách, krouží stále výš a výše, zase se však zpočátku navracejí do míst, kde spí. Koncem srpna odlétají. Táhnoucí hejna letí za dne, vysoko a bez jakéhokoli uspořádání. Západoevropští čápi táhnou přes Španělsko, Gibraltarskou úžinu a pak více než 2000 km přes bezvodé pouště. Čápi z Německa odtahují většinou západní cestou, východní populace pak přes Bospor až do jižní Afriky, celkem urazí až 13 000 km. Většina mladých čápů tráví své druhé léto ještě na jihu.
Způsob života
Hnízdí na vyvýšených místech (střechy, komíny, sloupy vedení, staré stromy), hlavně v jižnějších oblastech i v koloniích. Hnízdo každým rokem dostavují, takže může mít značné rozměry – až více než 2 m na výšku a váhu až 1 tuny. Ve starých hnízdech společně s čápy hnízdí i další druhy ptáků – vrabci, špačci, kavky, poštolky. Od dubna do května snáší zpravidla ve dvoudenních intervalech 1-5 čistě bílých vajec, sedí obě pohlaví 33-34 dní. Mláďata jsou po 25. dnu schopná se na hnízdě postavit, vzletná jsou po 55-68 dnech, dalších asi 14 dní se ještě na hnízdo vracejí pro potravu. Pohlavně dospívají ve 2 letech věku, nejstarší kroužkovaný pták se dožil 26 let.
Potrava je výhradně živočišná, uloví vše co může udolat – od hmyzu po mláďata ondater a kachen.
Rozmnožování
Čápi jsou věrní svému hnízdu, nejsou si však vždy bezpodmínečně věrní. Z manželského konfliktu vznikají často opravdová dramata. Mnohá končí krvavě, někdy i smrtí. Mnozí čápi hnízdí poprvé v 5. roce, a někteří i ve stáří 20 let. Hnízda staví většinou na věžích, střechách a na zvlášť pro ně připravených kolech od vozů, obvykle jednotlivě, někdy i v menších koloniích. Na východě známe i hnízda na stromech. Ptáci hnízda každoročně nastavují, mohou dosáhnout výšky 1,5 metru a nakonec se zhroutí. Hnízdění začíná koncem dubna a sezení na vejcích trvá 33 až 34 dnů. Mláďata rodiče krmí dva měsíce. Na vejcích sedí a mladé krmí oba rodiče, hlídají mláďata a pokládají jim do hnízda potravu.
Potrava
Čáp bílý je potravní oportunista. Živí se hlavně drobnými savci (hraboši, krtky), hmyzem, žábami a žížalami, méně požírá také plazy, plže, ryby, ptačí vejce i mláďata a mršiny. V Africe často sleduje hejna sarančat. Kořist vyhlíží za pomalé rozvážné chůze, na hlodavce někdy nehybně čeká u nor podobně jako volavky.
