Podoustev Říční

Podoustev Říční. Středně velká ryba příbuzná cejnům typická pro parmové pásmo našich řek. Pro nezaměnitelné zakončení rypce bývá také někdy nazývána podoustev nosák. Zkuste si vychutnat souboj s touto kdysi hojnou rybou – na své rozměry a příbuzenství s cejny je až překvapivě zdatným soupeřem.

Fotky této ryby na Google:

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 2 – 3 tvrdé paprsky a  8 – 10 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 17 – 22 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 13 – 17 měkkých paprsků a břišní ploutev 1 – 2 tvrdé a 8 – 10 měkkých paprsků. V postranní čáře je 50 – 64 šupin, nad postranní čárou je 9 – 10 a pod postranní čárou 4 – 7 řad šupin.

Požerákové zuby svou stavbou a hrubostí staví podoustev někam mezi cejna a plotici. Zuby uobrazené na přiloženém snímku jsou jednořadé, uspořádané podle vzorce 5 – 5 (napravo je jeden odlomený).

Čeho si všímat při běžném pohledu

• protáhlé středně vysoké tělo nižší než u cejnů
• stříbřité zbarvení
• typický bambulatý „nos“
• spodní ústa podobná cejnům
• všechny ploutve relativně tmavé
• poměrně dlouhá řitní ploutev, ale kratší než u cejnů
• možný výskyt žlutého zbarvení spodku těla – hlavně zjara

Podoustev říční bývala kdysi jedním z nejběžnějších druhů ryb v parmových úsecích většiny našich řek. Dnes není mnoho revírů, kde bychom mohli tuto nezaměnitelnou rybu žijící u dna tažných úseků potkat ve větším počtu. Proto ji řada rybářů ani nepozná nebo ji zaměňuje s ostroretkou.

Po krátkém seznámení však poznáme podoustev podle rypce vybíhající vpředu v charakteristický „nos“, spodních úst připomínajících cejna, tmavých ploutví na spodku těla a řitní ploutve delší než má ostroretka, ale zároveň nedosahující délky řitní ploutve u cejnů. Tělo podoustve je nižší než u cejnů a působí protáhlým dojmem. Zbarvení je obvykle stříbrné s tmavým hřbetem a občasným výskytem nažloutlého odstínu.

V období tření se tento žlutý odstín zvýrazní, takže spodní část těla samic je pak výrazně nažloutlá, zatímco vrchní část těla ztmavne v šedavém nebo nahnědlém odstínu. Třecí zbarvení samců z nich pak dělá jedny z našich nejnádhernějších ryb.

Horní část těla ztmavne až do sytě modročerného odstínu a spodní má zářivě oranžovou barvu asi jako kůra pomeranče. Kdo někdy viděl samce podoustve ve svatebním šatě, ten se většinou zdráhá uvěřit, že se jedná o náš původní druh, který ve zbylé části roku zbarvením připomíná cejnka nebo plotici.

Základní údaje

Výskyt v ČR

Vyskytuje se v řekách parmového a cejnového pásma, někdy i v údolních nádržích. Z kdysi hojného druhu se stala druhem, který sice místy zůstává relativně hojný, ale na většině našich vod se vyskytuje spíše ojediněle. Dá se ulovit na většině velkých proudících řek a hojná je např. na Berounce. Z dalších míst výskytu je možné jmenovat např. Vltavu, Otavu pod Pískem, Ohři a některé moravské řeky.

Biologie druhu

Podoustev je druhem, který na středním toku řek doplňuje v tažných úsecích parmu. Na rozdíl od ní vyhledává hlubší úseky s pomalejším prouděním. Žije u dna často v početných hejnech. Jak už napovídá postavení úst, potravu vyhledává především na dně. Kromě toho, že se živí drobnými organismy, byl v její potravě v letním období často zaznamenán i vysoký podíl rostlinné potravy – kromě řas i vyšších rostlin.

Podoustev je zajímavá tím, že v některých oblastech svého výskytu se přizpůsobila i k životu v ústí řek do moře a vytváří tam tažné formy podnikající v období výtěru dlouhé migrace proti proudu řek (rekord z polské Visly je 865 km). Ve vnitrozemí se obvykle vyskytují stálé populace, jejichž třecí tahy jsou podstatně kratší, obvykle k nejbližšímu vhodnému proudu.

Samci dospívají pohlavně ve 2. – 3. roce života, samice ve 3. – 4. roce, podle některých autorů i později.

Tření obvykle probíhá v mělkých proudech se štěrkovým nebo kamenitým dnem. Na jeho počátku ryby očistí dno od jemných usazenin. Jikry unáší proud a protože jsou lepivé, zachycují se na kamenech a mezi nimi. Výtěr je dávkový, často až ve třech dávkách následujících s odstupem 2 – 3 týdny, přičemž více než polovina jiker je vytřena v první dávce. S věkem samic klesá počet dávek, staré exempláře se mohou vytírat už pouze v jediné dávce a ryby nad 10 let věku se výtěru často neúčastní.

Samice běžně klade od 10 000 do 100 000 jiker, ale jsou uváděny i vyšší hodnoty až do 300 000jiker, pocházející zřejmě od samic výrazně nadprůměrné velikosti.
V původním ekosystému našich řek hrála podoustev důležitou roli, dnes má význam jen okrajově jako hodnotná sportovní ryba. Obnovení původních stavů brání regulace řek, místy znečištění, někde i „kaprový“ způsob osazování revírů a v neposlední řadě je podoustev jedním z druhů trpících zimními invazemi kormoránů.

Rozměry a růst

Podoustev je středněvěkou rybou, která se jen výjimečně dožívá přes 10 let. Přesto existují nesmírně vzácné exempláře s délkou až přes 60 cm pocházející z revírů, kde se podoustev nevyskytuje příliš hojně a jejichž růst nebyl analyzován.

Pamětníci staré Otavy v oblasti zatopené Orlickou přehradou udávají, že podoustev byla v této oblasti nejčastěji lovenou rybou a exempláře přes 1 kg byly běžné. V místech početného výskytu je růst podoustve pomalejší, ryby obvykle nepřesáhnou délku 50 cm a jsou dokonce početné zakrnělé populace, kde je těžké narazit už na jedince přes 30 cm.

Sportovní rybolov

Podoustev je oblíbenou rybou plavačkářů. Na rozdíl od cejnů je to ryba, která na udici velice slušně bojuje a využívá při tom i sílu proudu. Dalším plusem je skutečnost, že je aktivní po velkou část roku a je možno ji za teplého počasí lovit i v zimě. S rostoucím počtem rybářů lovících na feederové pruty se objevuje další skupina zájemců o lov tohoto druhu.

Lov podoustve se v zásadě nijak neliší od lovu většiny kaprovitých ryb – dobře reaguje na krmení a bere poměrně poctivě. Nástrahu je třeba nabízet na dně nebo těsně nad ním.

Možný výběr náčiní pro lov podoustve

Plavaná: Cokoli z nabídky plavačkových prutů – matchový prut, bolonézka, dělička nebo bič – výběr hlavně s ohledem na rozlehlost a charakter revíru nebo potřeby rybáře.
Koncový návazec v rozmezí 0,08 – 0,16 mm.
Nástraha – bílí červi, hnojáčci, larvy vodního hmyzu, houska, oplatek, různá těsta, kroupy apod.

Položená: Prut s ohledem na podmínky lovu co nejlehčí – bez velkých nároků, feeder kategorie „light“ nebo v silnějším proudu i „medium“, pickerový prut.
Monofilní vlasce v rozmezí 0,08 – 0,18 mm. Silnější průměry hlavně kvůli možnosti záběru jiných ryb.
Vhodnými nástrahami jsou bílí červi, houska, hnojáčci, různá těsta, kroupy, kukuřice, …

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)

Úspěšnost braní podle fáze měsíce

Fáze Měsíce	Počet úlovků v %
Couvající	100  %

---