Skokan hnědý
Ohrožený druh
latinsky: Rana temporaria
řád: žáby
čeleď: skokanovití
potrava: různý hmyz včetně brouků, pavouci, žížaly, slimáci
délka života: maximálně 8 let
pohlavní dospělost: ve 3 roce života
doba rozmnožování: březen – duben
běžná velikost: 6 – 10 cm
Skokan hnědý je nejhojnější a nejrozšířenější z našich druhů skokanů, ve vodě tráví jen krátký čas během páření, jinak žije na suché zemi, v lesích, na vlhkých lukách, na slatinách a rašelinách, ale i kolem lidských sídel v křovinách a vlhčích úpadech.
Fotky na Google:
Vzhled
Dospělý skokan má délku těla od 6 do 9 cm. Zwach uvádí velikost od 8 do 10 cm s tím, že největší jedinec, kterého nalezl (v Petrově nad Desnou v r. 1984), byla samice o velikosti 13,5 cm. Průměrná hmotnost dosahuje 22,7 g; samice je obvykle o něco větší než samec.
Zbarvení je velice proměnlivé, obecně se však pohybuje v odstínech hnědé barvy. Na hřbetní straně těla bývají nepravidelné skvrny. Na nohách jsou tmavší příčné pruhy. Hřbet a boky mohou být od olivově zelené do šedohnědé, hnědé, olivově hnědé, šedé, nažloutlé a červenohnědé. Může však pokožku zesvětlit nebo ztmavit a přizpůsobit se okolí. Pokud žije ve vodě s vysokým obsahem železa, může být červený. Někteří jedinci mají i neobvyklé zbarvení – ve Skotsku se našli černí i červení jedinci a nalezeni byli i albíni se žlutou kůží a červenýma očima. Během období páření se barva samců obvykle změní do šedé.
Rozšíření
Oblastí výskytu je Evropa kromě nejjižnějších částí, v ČR žije na celém území. Areál skokana hnědého zasahuje také do celé severní Asie až po Japonsko. V Evropě žije ze všech žab nejseverněji.
Skokan hnědý žije až v nadmořské výšce okolo 2500 m. Nemá zvláštní nároky na prostředí, pouze nesmí být příliš suché. Nejvhodnější jsou vlhké nížiny.
Způsob života a potrava
Kromě období rozmnožování žije skokan hnědý na souši. Zdržuje se ve vlhkých úkrytech a za potravou vychází v noci nebo i ve dne za deštivého nebo vlhkého počasí. Potravou je mu různý hmyz včetně brouků, pavouci, žížaly, slimáci či drobní korýši. Koncem října či začátkem listopadu vyhledává zimoviště. Zimuje buď na dně menších vodních nádrží (avšak s hloubkou minimálně 50 cm), nebo v nezamrzajícím úkrytu v zemi. Probouzí se časně na jaře, když začíná odtávat led.
Dospělci mají poměrně pestrou potravu, která se skládá hlavně z pozemních druhů hmyzu, pavouků, plžů, žížal a dalších drobných bezobratlých, které loví jak na břehu, tak v blízkosti vody.
Pulci jsou převážně býložraví a mikrofágní, živí se především řasami, rostlinným detritem a drobnými vodními bezobratlými.
Složení potravy se mění podle ročního období a dostupnosti zdrojů v různých nadmořských výškách.
Rozmnožování
Má tři stadia vývoje – vajíčko, pulec, dospělý jedinec. Rozmnožování probíhá časně na jaře, hned po probuzení žab ze zimní strnulosti. Pokud žáby přezimovaly na dně vodní nádrže, většinou se ve stejné nádrži i množí. Snůška má podobu rosolovitého chuchvalce, plovoucího při hladině a obsahuje obvykle 1000 až 2500 vajíček. Velké samice s dobrou kondicí mohou naklást až 4000 vajíček. Ve vajíčkách je tmavý pól (směřující vzhůru) a světlý pól (směřující dolů). Pulci se líhnou za tři až čtyři týdny, k proměně v malé žabky potřebují dva až tři měsíce. Pohlavní dospělosti dosahuje žába ve třetím roce života. V přírodě se dožívá maximálně 8 let, spíše však méně. Denisova uvádí 4–5 let, v zajetí až 18 let.
